Pernes ve funkci skončil

Nepsal jsem vědeckou práci, ale takovou populárně-naučnou knížečku, prohlašuje na svou obhajobu Pernes

PRAHA Rada Ústavu pro studium totalitních režimů odvolala z ředitelského postu historika Jiřího Pernese. Ten ve funkci vydržel necelý měsíc a půl jako náhrada za Pavla Žáčka, který ústav založil. Hlavním důvodem profesních pochybností se staly Pernesovy schopnosti při psaní odborných i publicistických prací. O odvolání z postu funkce ředitele hlasovala rada krátce po odhalení plagiátorství v publikaci o Lidových novinách. Čtyři ze sedmi radních hlasováním ukončili Pernesovo působení v čele ústavu. Pernes měl před plagiátorskou kauzou podporu novinářky Petrušky Šustrové, politologa a rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy, bývalého poslance Jana Zahradníčka a historika Michala Stehlíka.

Nejaktuálnější Pernesovo plagiátorství v publikaci Svět Lidových novin 1893 – 1993 však ovlivnilo názor i jeho příznivců. Právě Stehlíkův hlas rozhodl o odvolání z funkce. „Navrhl jsem odvolání Pernese z důvodu někdejšího pochybení v rámci publikace o Lidových novinách. Míra převzetí celých pasáží, odstavců a dokonce stránek bez citací v těchto pasážích bylo přímým opsáním té věci, nikoli práce s materiálem," řekl pro ČT24 radní Michal Stehlík. Proti odvolání se postavila novinářka a radní Petruška Šustrová. „Já se domnívám, že Jiří Pernes měl šanci řídit ústav dobře. My jsme ho vybrali pro jeho projekt, je mi líto, že v něm nemůže pokračovat. Pevně doufám, že nový ředitel bude pokračovat                                                                                                                                                                                                                                  ve stejné intenci. Důvody mých kolegů mne naprosto nepřesvědčily," řekla pro ČTK. Po odvolání rada ustanovila prozatímním ředitelem šéfa oddělení zkoumání nesvobody Zdeňka Hazdru, který je Pernesovým zastáncem. Hazdra hodlá pokračovat v započaté práci exředitele a prozatím nehodlá dělat žádné změny.  

Kontroverzního Pernese provázely pochybnosti už od samého počátku úřadování. Týkaly se  nejenom údajného plagiátu jeho knihy Až na dno zrady: Emanuel Moravec, ale i faktu, že ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů navštěvoval večerní školu marxismu – leninismu, kterou ve svém životopise před radou zatajil. Kvůli nesouhlasu s Pernesovým jmenováním odešlo několik osobností z vědecké rady ústavu. Exředitel nařčení z plagiátorství odmítá a rozhodnutí rady nerozumí, ale respektuje ho.

„Nepsal jsem vědeckou práci, ale takovou populárně-naučnou knížečku ke stému výročí Lidových novin. Tu paní (Blanku Maškovou, pozn. red.), kterou jsem v knize opravdu v dost obsáhlé míře uváděl, jsem šestnáctkrát citoval v textu. V úvodu jsem jí poděkoval a napsal jsem, že bez její práce bych knihu nikdy nenapsal. Uvedl jsem ji i do seznamu použité literatury,“ řekl Pernes v rozhovoru pro Lidové noviny.

Jiří Pernes ve svém krátkém úřadování zpřístupnil na 14 miliónů dokumentů komunistické rozvědky a otevřel vědeckou badatelnu Archivu bezpečnostních složek v Brně. Po svém nástupu stihl provést personální změny, po kterých zbavil funkce několik pracovníků.