Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Nejsme ideální rodina

a často to cítím jako handicap, ale jsme lepší než děcák, říká pěstounka čtyř dětí. Jany Lachmanové si na ulici asi nevšimnete. Je to úplně obyčejná matka se čtyřmi dětmi. Pouze její rodina a přátelé vědí, že ty nejmenší dvě má v pěstounské péči. Oba kluci mají z půlky romskou krev, ale v bílé rodině Lachmanových to není podstatné.

Za pěstounkou přijíždím do Úpice. Vítá mě neuvěřitelně usměvavá a pozitivní žena obklopená dětmi.

Kdy Vás napadlo přijmout do rodiny další děti?

Je to už pěkná řádka let. Souviselo to s  nepovedeným manželstvím. Vždycky jsem chtěla mít velkou rodinu a když moje děti začaly odrůstat a doma nebyl nikdo malý, tak ti dva chtěli sourozence. Dalšího chlapa jsem hledat nechtěla, ale další děti jo. Nebylo tedy co řešit a rovnou jsme se šli zeptat na sociálku.

Honzík mi podává ruku. Devítileté dítě! A říká: „Dobrý den.“  Vzrůstem vypadá tak na šest. Hůře chodí, trošku se mu vytáčí pravá nožka. Jako batole prodělal mozkovou obrnu.

Většinu lidí asi napadne, že matka bude i nechtěně dělat rozdíly mezi vlastní krví a dítětem z ústavu…

Já s tím nemám vůbec problém, mám široké srdce, to není nějaká chvála, ale prostě jsem taková. Miluju všechny (smích). Samozřejmě je fakt, že jednu dobu to bylo obráceně. Když přišel Honzík, tak jsem mu nadržovala. Petr s Evkou to viděli a říkají: No tak, jak se k němu chováš? My jsme tohle nesměli dělat. No a já říkám, že on může, on než se naučí, tak to dělat může. Byla to doba, než jsme si zvykli, že patříme k sobě.

Měla jste z něčeho strach?

Obavy vytváří nezkušenost. Nejvíc jsem se bála toho, že nás Honzík nebude mít rád, že si třeba představuje  maminku jinak. Nevím, jak si děti v děcáčku představují maminku. Jako nějakou vílu, princeznu? A teď prostě já, takový koblížek je přišel navštívit (smích).

Vaše děti si biologickou matku nepamatují?

Honzík ne. Saša ano a je to problém. Občas se s ní setká, ale nedělá to dobře. Já tu ženou nesoudím za to, jaký má život, a proč se nemůže starat o vlastní dítě. Ale jednou za čas chce vidět Sašu. Pomazlí se s ním, popovídá a já když po něm něco chci, tak to je pak problém. Ona je ta hodná maminka a já ne.

Saša je papírově zdravé čtyřleté dítě. Ve skutečnosti toho má ze sebou už dost. Asi na dvaceti procentech těla má jizvy po nějakém ublížení, ale nic si nepamatuje.

Jak vnímá okolí Vaší rodinnou situaci?

Asi dobře. Jsem rozvedená,  mám dvě svoje a dvě cizí děti a určitě se najde někdo, komu přijdu divná. Občas se mě někdo zeptá, proč jsem si brala další děti a já říkám, že mám hodně lásky na tak málo dětí a taky že rodina má být pořádná parta.

„Lidé nemají odvahu, přeci i ty biologické děti se nemusí povést. Nikdo nemá záruku.“

Před půl rokem jste do rodiny přijala další dítě, jak je náročná adaptace nového člena rodiny?

Teď ten půlrok je samozřejmě náročný, ale věděla jsem, že to nebude snadné. Půl roku až třičtvrtě trvá, než se život rodiny zaběhne do starých kolejí. Saša je dost divoký a já už jsem starší, než když jsme si brali Honzíka. Možná jsem už tvrdší a víc očekávám. Třeba všichni už umí jíst slušně u stolu, tak ani Saša nebude mlaskat.

Saša zdědil po otci, maďarském Romovi, temperamentní povahu. Pěstounka se mi snaží vysvětlit, co je zlobení a co už  povaha. Tu Jana krotit nechce.

Rozhodovala jste se, jestli si vzít holku, nebo kluka?

U Honzíka nám to bylo jedno. Evka chtěla ségru, Petr bráchu. Tak jsem řekla fajn a napsali jsme si o kluka i holku, zdraví nerozhoduje a etnikum nám je jedno. A kdo přijde k nám do rodiny, přijde. K Honzíkovi jsme už vybírali bráchu, aby si měl s kým hrát a přišel Saša.

 

Jste připravená, že až přijdou do puberty, tak budou hledat biologickou rodinu?

Ano, ale zatím nejsem v té situaci. Mně to nevadí, já jim pomůžu – šup, najdeme je. Nějaký základ mají z biologické rodiny, nějaký od nás a ať si pak sami vyberou. Já je směřuju k tomu, aby si vybrali rovnou cestu, našli zaměstnání, bylo pro ně samozřejmostí pracovat, mít někoho rádi, uměli obejmout a dát pusu. No a to co si nesou z biologický rodiny, tak s tím ať se porvou.

Jaká je Vaše životní filozofie?

Filozofií mého života je, že zklamání plyne z nadměrného očekávání. Kdo jde do pěstounské péče s velkými nároky, jaké má dítě být a co spolu všechno podniknou a jaké ambice jim dítě vyplní, může být hodně zklamán. Moje očekávání bylo - mít doma hodně dětí. Tím je naplněno a všechno ostatní je už bonus. Mohu být už jen mile překvapena, třeba tím, že Honzík ještě ve třetí třídě chodí do základní a ne do speciální školy, to je super.

Proč by si pode Vás měli lidé přibírat nové členy rodiny z dětských domovů?

Ať se na to lidé dívají z té druhé strany. Děcka by potřebovaly nějaký lepší start do života. Oni si to nevybraly. Kdybyste jim dala vybrat, tak oni řeknou jakou by chtěly rodinu – já chci bílou rodinu, bohatou, tři bráchy, mercedes, jo, každý by si vybral. Ale jim nikdo nedal na vybranou. Jich se nikdo neptal, jestli chtějí do děcáku nebo ne. To není fér. Je jedno, jestli jsou žlutý, černý, bílý nebo puntíkatý, každý by měl mít rodinu a šanci prožít normální život.

Dá se vyjít s financemi, které Vám stát poskytuje?

Myslím, že ano. Někteří pěstouni říkají, že by dávky mohly být vyšší. Nechci dělat rebélii, ale podle mého to není nutné. Ty peníze jsou dobrý, z hlavy přesně nevím, kolik máme. Honzík má zdravotní stav, takže na něho bereme víc a  pokryje to zdravotní pomůcky. Nemáme problém s penězi. Máme to sice od výplaty k výplatě, ale my toho moc nepotřebujeme. Kolo má každý, boty, postel, počítač (smích).

Autor: Kateřina Adamcová | sobota 13.11.2010 11:00 | karma článku: 22,83 | přečteno: 2135x
  • Další články autora

Kateřina Adamcová

Angkor Wat je nejkrásnější za svítání

Zvoní budík. Jsou čtyři ráno a venku je ještě tma. Pro vstávání v tuhle nekřesťanskou hodinu máme důvod – východ slunce u nejznámějšího kambodžského chrámu Angkor Wat. Vidět prastarou svatyni za svítání je prý zážitek. Za hodinu vyjde slunce...

4.10.2013 v 10:10 | Karma: 14,40 | Přečteno: 619x | Diskuse| Cestování

Kateřina Adamcová

Nezaplatíš? Neprojdeš!

Vlak z Bangkoku do Kambodži odjíždí v pět ráno. Poslední zastávkou je jeden z nejoblíbenějších hraničních přechodů pro cestovatele mířící k chrámům Angkor Wat. A taky jedno z nejvyhlášenějších míst pro kšefty s vízy a nejrůznějšími podvody. Bez úplatků se prý skoro jistě nedá projít. Uvidíme.

8.9.2013 v 18:00 | Karma: 15,18 | Přečteno: 971x | Cestování

Kateřina Adamcová

Za každou minci jedno přání...

Bylo pod mrakem. Těžký vzduch se lepil na kůži. V Městě andělů, jak místní Bangkoku říkají, prší každý den. Nic zvláštního, je léto. Období dešťů. Hodinová intenzivní sprcha přichází pravidelně odpoledne. Tak tomu aspoň bylo, když jsem andělskými čtvrtěmi procházela já.

16.8.2013 v 10:00 | Karma: 12,05 | Přečteno: 570x | Cestování

Kateřina Adamcová

Kam zmizela řečtina?

Cinkání příborů, skleniček s recinou, vůně čerstvě grilovaných ryb potřených olivovým olejem. Horký letní podvečer občas pročísne slaný vánek od moře. Historické uzounké uličky řeckého Lindosu na ostrově Rhodos nejsou širší než na rozpažení rukou dvou lidí. Díky tomu se dá i v pravé poledne schovat před ostrým středomořským sluncem.

22.9.2012 v 14:10 | Karma: 12,10 | Přečteno: 1162x | Cestování

Kateřina Adamcová

Život na kartu

O americké ekonomické krizi se šušká, píše a diskutuje. Většinou ale z dálky, z tepla domova a s plným žaludkem. Málokdo si ji ale skutečně prožije se vším, co k tomu patří...

4.12.2011 v 11:10 | Karma: 24,52 | Přečteno: 1372x | Ekonomika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20

26. dubna 2024  8:21

Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...

Ukrajinci dočasně stahují tanky Abrams. Jsou zranitelné při nasazení dronů

26. dubna 2024  8:01

Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při...

„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku

26. dubna 2024  6:20

Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...

Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol

26. dubna 2024  5:42

Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...

  • Počet článků 40
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2474x
Jsem studující pražská naplavenina. Původně (a snad i jednou konečně) z Krkonoš. Chvilku jsem pracovala a žila v Texasu, pak cestovala po Státech a JV Asii. Teď už zase pobíhám po Praze a občas po horách...