Za tisícovku se dá pořídit poměrně dost věcí – větší nákup potravin pro rodinu, boty, luxusní večeře pro dva, za tisícovku žiju víc jak týden jako student v Praze,… Za tu částku se dá také koupit štěstí a duševní pohoda. No vážně, už tak levně.
Od jednoho tisíce korun se pohybují kurzy reiki, přesněji I. stupeň vysvěcení, který zaručuje zvládání energií (třeba se to dá koupit i levněji, jako hromadná sleva pro dvě i více osob). Ba co víc, naučit se různé prastaré techniky, nejenom reiki, trvá v moderní době pár týdnů, mnohdy jen dnů. Momentálně je jedno, že Tibeťanům nestačil jeden lidský život na to, co se dá dnes naučit za pár lekcí. A je vážně pozitivní, že po absolvování kurzu a pročtení několika knih, to jde vlastně všem.
Nedávno jsem byla u kosmetičky Simony. Lehla si a zavřela oči s vidinou, že si prostě odpočinou. Chyba. „Chodím do jedné čajovny a tam meditujeme, utvoříme kruh a posíláme energii celé České republice, to je bezva, co?“ Začala po chvilce Simča při škubání mého obočí. Dala velký důraz na otazník, to pak člověk musí odpovědět. „To je teda něco,“ odpovídám potichu a pod křečovitě sevřenými víčky obracím oči v sloup. „Taky tam bubnujeme, a to je něco, to úplně cítíte tu energii v kruhu, to je bezva, co?“ Znovu mě čekala magická formule: „To je teda něco.“ Chvilku bylo ticho.
„Měla byste to zkusit,“ řekla trochu vyčítavě.
„Co jako? Posílat energii republice?“ odpovídám tak klidně, jak to jen jde.
„To a taky reiki, budete víc v pohodě, klidnější a lépe budete vzdorovat negativním energiím, které poletují neustále okolo nás a vás. Mám už třetí stupeň zasvěcení! Jsem mistr,...“ pokračovala v udělování cenných rad. „A umím i léčit,“ dodala jako malé dítě, které se chlubí v hloučku novou hračkou. Trochu mě přejel mráz po zádech. Představa, jak Simča poskakuje okolo nějaké oběti, snaží se odpudit zlé duchy a vyléčit třeba bolest hlavy, bylo docela děsivé. Popisovala přesně takové „praktiky“, o kterých se v kulturách po staletí jen šušká. Kosmetičku by mohlo zajímat, že za nezvládnutí nebo povrchní užívání „magie“ už pár lidí zaplatilo docela vysokou daň. Je v podstatně jedno, zda se zbláznili, protože to měli v krvi nebo po „kouzlech,“ které jim motaly hlavu. Dneska sedí v blázincích a rozmlouvají s archandělem Gabrielem nebo Ježíšem. Nejsem si jistá, zda tomu Simona vážně tak rozumí (to by ale tak neventilovala) nebo si myslí, že rozumí (což je pravděpodobnější). Kosmetička je pouhou jednou z celé řady moderních čarodějek, kterým přetékají regály knihami o duševním klidu, životním štěstí a na stěnách visí absolvované certifikáty v čarodějnictví.
„Taky si každý den vykládám karty,“ nepřestávala a začala převypravovat příběh, který jí předpověděly karty – prostě jí ten den chcíplo auto a ony ji varovaly (tarotová karta: problémy nastanou). Byl tu tedy skutečný problém a měli jsme k tomu kartu. V onen den jí nikdo neměl pomoc (význam tarotové karty: budeš v tom sama). Nakonec jí to opravil vousatý automechanik a kupodivu si ráno vytáhla z balíčku karet i tu, která znamenala mág (byl na ní starší vousatý muž v hábitu a prý signalizuje pomoc). Ten sice mechanik neměl, ale vousy ano. „To je bezva, co. Jak to funguje,“ nadšeně zvolala.
„To je teda něco,“ pobaveně jsem se divila.
Děkuji, nepotřebuju si všední dny šroubovat na karty a duševní techniky. A nevěřím, že se tomuto umění dá naučit za peníze a pár týdnů. Ta tisícovka se dá utratit lépe.
